Ahoj všem, rozhodla jsem se, že bych vám mohla napsat o mé nynější hypománii. Třeba to někoho zaujme. Od začátku. Moje BAP se začala projevovat už ve 22 letech, ale vůbec jsem to neřešila, netušila jsem, že něco takového existuje a psychiatr byl pro mě v té době úplné tabu. Kdo chodil k psychiatrovi = blázen. Prožívala jsem velké smutky a deprese a na to se z ničeho nic objevily extrémně energické stavy + promiskuita, kdy jsem vystřídala za to období třeba 15 mužů.

Ale chtěla bych napsat o hypománii, kterou prožívám nyní… Už měsíce jsem byla ve velkých depresích a úzkostech. Nemluvila jsem, někdy nemohla ani dýchat, k ničemu jsem se nemohla přinutit, vše opravdu násilně. Ale starám se o tři menší děti, tak jsem musela chtě nechtě. Hodně mi pomáhal manžel. Doktorka mě neustále nechávala plácat se v tom, žádná změna léků, nic se mnou nechtěla dělat.A tak jsem se jednoho dne pokusila udělat něco sama. Přestala jsem užívat antipsychotika a navýšila jsem si sama antidepresiva. Nic se nedělo, ale potom jsem se jednoho dne probudila úplně jakok jiný člověk. Deprese byly najednou pryč a objevila tak dlouho ztracená energie do života. Začala jsem první v noci odcházet z bytu na procházky a byla jsem najednou nabitá. Energie, která mě provázela byla neskutečná. Několikrát denně jsem uklízela, třeba i 5x pořád to samé dokolečka, umývala jsem několikrát okna a začalo nakupování. To je asi to nejvíc nejhorší na celé mé hypománii. Začalo se objednávat. Hlavně šperky. Pak jsem si vymyslela třeba laserovou tiskárnu za 6 tisíc a jiné blbinky. Do toho moje promiskuita. Naštěstí, co mám přítele, jen na pc. Seznamky. A tak jsem si začala dopisovat s několika muži a domlouvat si kávy. Přítel z toho byl už opravdu nešťastný, tak mě přemluvil, abych o tom napsala své lékařce. Nechtěla jsem, ale nakonec jsem se odhodlala.

Doktorka mi drsně vynadala a řekla, že pokud nebudu dodržovat lékovou disciplínu, vyhodí mě z péče. Snížila AD a poslala recept na Abilify. AD jsem si nakonec snížila jen o kousek a Abilify nebrala dál vůbec. Jenže přítel byl hrozně nešťastný, a tak jsem Abilify musela jíst před ním. AD jsem taky srazila a čekám, kdy mě to hodí zpět do depresí, protože stavy mezi tím – remise, nemám téměř žádné. Moje euforické a energické stavy zatím trvají. Je mi báječně, i když beru léky jak mám. Zatím je to krátce 4 dny. Ovšem obávám se oprávněně, kdy mě to srazí 🙁 Deprese mívám dlouhé jak kdy. Někdy se střídá rychlé cyklování, někdy mě trápí dlouhé měsíce. Držte mi palce, abych byla v pořádku, někde v rovnováze. Děkuji za přečtení a přeji všem jen zdraví.