V různých publikacích se můžeme dočíst, že je mánie komplexní psychický stav, který může mít různou intenzitu a trvání. Jak to ale vnímá s odstupem člověk, který ji zažil?

Odborné publikace uvádí, že je mánie charakterizována abnormálně zvýšenou náladou, extrémním nadšením, hyperaktivitou a často zrychleným myšlením a mluvením. Tento stav může zahrnovat:

1. Euforii nebo extrémně dobrou náladu: Jedinci se mohou cítit nadmíru šťastní nebo optimističtí.
2. Nadměrnou energii a aktivitu: Lidé v manické fázi mohou být neustále v pohybu, potřebují málo spánku a mají zvýšenou potřebu sociální interakce.
3. Zrychlené myšlení a mluvení: Myšlenky se mohou přelévat velmi rychle, řeč může být rychlá a nesouvislá.
4. Velké sebevědomí nebo grandiózní přesvědčení: Jedinci mohou mít pocit, že jsou neporazitelní nebo že mají zvláštní schopnosti.
5. Impulsivní a riskantní chování: Například utrácení velkých částek peněz, riskantní sexuální chování nebo neuvážené podnikatelské investice.

Já osobně to s odstupem času vnímám jako nezdravě silný opačný pól deprese. Při mánii vše nevnímáte stejně jako vaše okolí. Svět se vám zdá být perfektní a život vnímáte jako skládanku, která do sebe perfektně zapadá. Nic pro vás není překážkou a pro vaše okolí to může být v některých případech vnímáno pozitivně, což vás dál utvrzuje v tom, že vše je tak jako to má být.

Během mé mánie jsem zažil vše výše uvedené. Svět s mi najednou zdál být úžasným místem a všechno bylo zalité sluncem. Poznal jsem spoustu nových lidí a každý nový zážitek jsem si plnými doušky užíval. Toto bylo mým okolím vnímáno pozitivně, protože jsem sršel skvělými nápady a šířil okolo sebe pozitivní energii. Zároveň jsem v té době hledal novou práci a v případě jednoho výběrového řízení jsem musel absolvovat i IQ testy. To bylo další polínko do ohně, protože mne výsledek s hodnotou 131 podpořil v mých domněnkách o své výjimečnosti. Vše co jsem dříve vnímal jako překážky jsem najednou viděl jako výzvy k překonání.

Navíc jsem v té době propadl teorii o síle alter ega. Ta v podstatě říká, že v určitých situacích kdy se cítíte nekomfortně, nebo máte o sobě pochybnosti, tak můžete svou osobnost přepnout do někoho jiného, kdo si v této situaci poradí. Měl jsem za to, že tuto schopnost perfektně ovládám a kdykoliv kdy bylo potřeba, tak jsem přepnul a bylo po problému. Toto se mi dobře hodilo například při veřejných prezentacích, které opravdu nemám rád, nebo při různých vyjednáváních.

Protože jsem se do své první silné mánie potýkal spíše s opačnými stavy, byl jsem opravdu nadšený z toho, že najednou nepotřebuji dlouho vyspávat a do všeho se vrhám po hlavě. Během pár měsíců jsem dohnal resty za několik posledních let, kdy se mi díky spíše depresivním stavům do ničeho nechtělo a vše jsem vnímal jako obrovské překážky. Toto bylo zase okolím vnímáno velmi pozitivně, což mělo opět ten efekt, že jsem na správné vlně.

Ne vše ale bylo až tak pozitivní. Samozřejmě jsem nejednou působil velice podrážděně, když se mnou například někdo nesouhlasil a nebo třeba jen nesdílel stejný pozitivní pohled na život. Také jsem byl někdy dost nesvůj z toho, když někdo nestíhal mé rychlé tempo nebo nedával do všeho podobné úsilí. Jel jsem prostě na 110 % a to stejné jsem vyžadoval i od ostatních.

Pokud jde o nadměrné utrácení, tak i toto jsem si zažil. Z dob své manické epizody mi zbylo například velké množství nářadí, elektroniky a nebo nové auto. Měl jsem to štěstí, že jsem utrácel za věci, které jsem chtěl a mám pro ně využití i nyní, ale samozřejmě to nebylo nic v té době nutně nezbytného. Mám ale velké štěstí, že mě toto chování nedostalo do finančních problémů.

Mánie může být z určitého úhlu pohledu vnímána pozitivně. Dokonce jsem se po svém pádu do následné deprese setkal s názorem, že si mé okolí přálo abych se opět vrátil do manické epizody. Byl jsem pozitivní, měl skvělé nápady a byla se mnou sranda. Dnes ale vím, že to nebylo v pořádku a snažím se udržet v nějakém pomyslném středu.